Pojeďte s námi za dobrodružstvím!
Hlavní menu
Expediční deník
- Neděle 28. července
/Brno - Taizé/ - Pondělí 29. července
/Taizé - Sept-Fons/ - Úterý 30. července
/Puy de Sancy/ - Středa 31. července
/Millevaches, Rocamadour/ - Čtvrtek 1. srpna
/Toulouse, Carcassonne/ - Pátek 2. srpna
/Arles, Pont du gard/ - Sobota 3. srpna
/klášter Senangue, Gordes/ - Neděle 4. srpna
/Marseille/ - Pondělí 5. srpna
/Cassis/ - Úterý 6. srpna
/koupání v jezeře/ - Středa 7. srpna
/Grand Canyon du Verdon, návštěva u Guy Gilberta/ - Čtvrtek 8.8. a pátek 9.8.
/Národní park Mercantour/ - Sobota 10. srpna
/návrat do Brna/
Napsala Tereza Kozderová
Neděle 28. července
/Brno - Taizé/
Scházíme se v 16 hodin na Petrově, probíhá seznamovací kolečko, rozdělení do aut a pouť zahajujeme modlitbou v brněnské katedrále.
Různé okolnosti způsobily, ze nás vyjíždí menší počet, a to 17 expedičníků ve dvou tranzitech a jednom osobním autě. První společná zastávka je v Plzni, pak se během noci potkáváme na různých benzinkách a ráno se probouzíme ve francouzském městečku Taizé.
Pondělí 29. července
/Taizé - Sept-Fons/
Přijíždíme do Taizé a účastníme se společné modlitby, navštívili jsme románský kostel vedle kterého odpočívá br. Roger, zakladatel hnutí Taizé, který byl v roce 2005 zabit psychicky nemocnou účastníci během večerní modlitby. V Taizé jsme taky přibrali další expedičnici Marušku, která pochází z Prahy a ve Francii studuje. Díky své dokonale francouzštině nám bude velkou pomoci :-). Odtud jsme popojeli do Clovy, kde jsme si prohlédli klášter a muzeum. Další krásnou zastávkou byl kostel v Paray-le-Monial a cílovou stanici dnešního společného dne opatství Sept-Fons. Zde nás ubytoval jeden z bratru trapistu, holky a kluky zvlášť. Otcové odsloužili v kapli mši svatou a spolu s bratry jsme se v kostele pomodlili večerní chvály. Večeře v tichu byla zlatým hřebem dne a byl to pro každého z nás cvik v kázni.
Úterý 30. července
/Puy de Sancy/
Začínáme společnou mši svatou v 6:45, koncelebruji i otcové Tomáš a Roman. Snažili se zapadnout mezi místní bratry, ale oba dva prozrazovaly delší vlasy :-). Společná snídaně (opět v tichu ve kterém jsme nebyli příliš úspěšní), návštěva klášterního obchůdku, úklid pokojíčku, rozdělení jídla u aut a vyjíždíme k pohoří Aurgne.
Krátce jsme navštívili kostel v městečku Orcival a pak se vydali k jezeru Lac Serviéres... Výlet k čedičovým skalám se trošku zvrhl oproti původnímu plánu. Sestoupili jsme do údolí, kde nás vyzvedli řidiči a stejnou cestou, kterou jsme sestoupali, nás zase odvezli zpět na vyhlídku, odkud jsme čedičové skály měli jako na dlani :-D. Pro velký úspěch jsme se vydali na další výlet dnešního dne, a to na kopec Puy de Sancy (1886 m).
Rozdělili jsme se na dvě skupinky - zdatných chodců a těch, co si nahoru pomohli lanovkou :-).
Počasí nám zrovna nepřálo, padla mlha a začalo pršet. Takže výhledy kvalitně mléčné a husté :-D. Na vrcholu se obě skupinky potkaly. Sestup byl mokrý a místy blátivý, plný adrenalinu. Těsně nad parkovištěm vysvitlo sluníčko a na malou chvilku byla vidět i místa, kterými jsme procházeli...
Nejrychlejší skupinka se pak na parkovišti pustila do vaření polévky a rýže, abychom se zahřátí a posilněni mohli vrhnout na poslední úkol, kterým bylo najít místo na spaní.
Středa 31. července
/Millevaches, Rocamadour/
Místo na spaní bylo skryté v lese :-). Ráno jsme u aut posnídali a vyrazili směr Millevaches, kde jsme se opět rozdělili na dvě skupinky a turistické okruhy zvládli dle svých sil a taky nálady :-). Prošli krásnou přírodou mezi loukami a lesy, okolo jezera a cesty se nám zkřížily u starého mostu, kde jsme udělali první společné expediční foto.
Druhou zastávkou dnešního dne bylo poutní místo Rocamadour, kde jsme díky Marušce měli domluvenou komentovanou prohlídku. Průvodce Francis byl studna informací a Maruška trpělivě a dokonale tlumočila. Z původně plánovaných 20 minut se stalo 1,5 hodiny. Individuálně byla pak ještě možnost pomodlit se křížovou cestu, zajít na adoraci v kryptě, někteří zvládli i zmrzlinu či nákup suvenýrů.
Večerní cesta směřovala do města Toulouse, kde nás čekala ještě společná mše svatá, příprava večeře a spaní pod střechou ve studentském domě :-)
Čtvrtek 1. srpna
/Toulouse, Carcassonne/
Dopoledne jsme strávili v Toulouse. Městě, kudy mj. prochází svatojakubská poutní cesta. Město toho nabízí opravdu hodně, proto jsme se rozdělili na menší skupinky či dvojice, aby každý měl možnost vidět, co by rád.
Nakonec jsme ale všichni navštívili stejná místa, jen v jiném pořadí :-). Katedrála sv. Štěpána, kostel s ostatky sv. Tomáše Akvinského, hlavní náměstí a rozkvetlé zahrady.
Prekérní situace nastala pro modré auto, kdy se málem nevešlo do podzemních garáží. Parkování samotné byla zkouška pro řidiče, navigátory i francouzské řidiče, kterým jsme na chvíli podzemní garáže ucpali pro vjezd i výjezd :-).
Polední přesun směřoval ke známému hradu Carcassonne, kde byla samozřejmě neuvěřitelná spousta lidí. Někteří šťastní (převážně studenti, kteří mají ve Francii vstup všude zdarma) si prošli i kousek hradu samotného.
Poslední přesun byl do městečka Aigues-Mortes, kde jsme se původně měli v úmyslu zastavit pouze na krátkou chvíli. Nicméně jsme vešli do kaple, kde jsme zaujali místního bratra a zůstali jsme na mši. Moc pěkně nás jako poutníky přivítali, mši svatou sloužil otec z Burkina Faso. Na konci mše jsme společně zpívali Korunovaná hvězdami a ve třech jazycích to byla opravdu nádhera. Nocovali jsme schovaní v lese.
Pátek 2. srpna
/Arles, Pont du gard/
Den jsme začali skvěle. Nikdo nás v noci nevyhnal a první bod programu byla mše svatá. Dopoledne patřilo přírodní rezervaci, kde jsme mohli pozorovat plameňáky a občas i plavající nutrie. Ondrovi se podařilo domluvit si projížďku na koni. Cestou do města Arles jsme z okýnek aut pozorovali bizony a divoké koně.
Část expedičníků si prošla městečko Arles a část se jela koupat k moři. Společně jsme se zase setkali v Pont du gard, kde jsme se vykoupali všichni. Dnes jsme se taky rozloučili s naší hlavní tlumočnicí Maruškou :-(. Posledním cílem dne bylo město Avignon.
Sobota 3. srpna
/klášter Senangue, Gordes/
Sobotní den patřil prohlídce kláštera Senangue a městečka Gordes.
Odpolední horko jsme strávili společně v Okrových skalách u městečka Roussillion. Večeři vařili, mši slavili a spali jsme na krásném terasovitém parkovišti. Večerní procházku po cestě sv. Cecilie ke kostelíčku na kopci někteří zakončili decí vina v restauraci.
Neděle 4. srpna
/Marseille/
Nedělní dopoledne jsme strávili na cedrové stezce a krátkou návštěvou muzea chleba :-). Přejezd do Marseille, mše svatá v kryptě, káva v restauraci La Vive jako máme v Brně a přesun na ubytování. Byl to spíš takový den v autě. V jednom hráli na kytaru, v druhém jsme hráli hry a poslouchali hudbu.
Pondělí 5. srpna
/Cassis/
Dnešní ráno začalo některým opravdu brzy, protože nad jejich stany, kde měli pouze síťku proti komárům, se spustilo zavlažování. Školní dvůr se tak v 5:30 proměnil v mraveniště a velkou sušárnu mokrých stanů, spacáků a expedičníků. Ještěže je tu od rána takové vedro :-D
Dopolední cesta vedla do Cassis, kde jsme pluli lodí širým mořem a navštívili jsme 8 kalanek (calanques) a pak jsme se konečně všichni vykoupali v moři. Nocovali jsme u dominikánského kláštera pod jeskyní Marie Magdaleny pod širým nebem, které bylo plné hvězd.
Úterý 6. srpna
/koupání v jezeře/
Ráno jsme si vyšlápli ke kapli sv. Maří Magdaleny, kde jsme slavili mši svatou. Cestou ke kapli jsme se modlili růženec. Odpoledne krátká procházka k vodopádu a další loučení se třemi expedičníky, kteří se vydali zpět domů. Přejeli jsme také o kousek dál a zbytek dne strávili koupáním v jezeře. Večer proběhla porada nad dalším dnem, kdy nás čekala turistika v nádherném Grand Canyon du Verdon.
Zůstali jsme spát na divoko u jezera a natahovali budíky na pátou ráno.
Středa 7. srpna
/Grand Canyon du Verdon, návštěva u Guy Gilberta/
Brzký budíček v 5 ráno byl ostrým startem dne, ale vyplatil se, protože jsme velkou část kaňónu prošli za příjemné teploty a bez dalších turistů. Tůru, která byla psaná na 6 hodin a 30 minut, jsme zvládli za cca 5 hodin. Odměnou nám byly nádherné výhledy, průchody jeskyněmi a pro otužilce i závěrečné koupání v kaňonu. Dalším cílem byla nezapomenutelná návštěva Guy Gilberta na jeho "ranči". Na louce pod stromy jsme si uvařili večeři a sesedli se k plánování cesty zpět domů. Bylo potřeba rozhodnout, kudy pojedeme a co je možné cestou ještě vidět a co už musíme raději vynechat.
Čtvrtek 8. a pátek 9. srpna
/Národní park Mercantour/
Tyto dny mi trochu splývají :-). Oba byly krásné a strávili jsme je v Národním parku Mercantour.
První den jsme se vydali různými cestami k jezeru, kde se někteří z nás neváhali vykoupat, jiní využili restaurace a na terase (s výhledem na jezero) si vychutnali kávičku s borůvkovým koláčem. Cestou zpět jsme měli možnost vidět v trávě vyhřívající se sysli. Mši svatou jsme slavili při západu slunce, který překrásně zbarvoval hory nad námi.
Druhý den jsme se tradičně rozdělili na dvě skupinky. Zdatnější skupinka se vydala na nejvyšší horu tohoto Národního parku a to Mont Pellat a ta druhá se vydala směr Col de la Cayolle kolem čirých jezer. Všichni jsme se pak sešli u kapličky k modlitbě růžence a společné mši svaté.
Po rychlém sestupu k autům už bylo nutné vydat se na cestu domů, čekalo nás pěkných pár hodin v autě.
Sobota 10. srpna
/návrat do Brna/
Po krátkém nočním spánku na louce, v blízkosti dálnice, opět nasedáme do aut a přes Rakousko ukrajujeme poslední kilometry našeho společného času. Do Brna přijíždíme v pozdějším odpoledni a na programu je tradiční "vykydání" aut, která byla 14 dnů našim domovem.
Expedičníci se postupně vytrácí, batohů ubývá, zážitky ale zůstávají. Parta expedičníků byla fajn, každý přinesl něco ze své jedinečnosti a dohromady nám to skvěle fungovalo.
Přála bych nám, ať si tuto zkušenost neseme do dalších dnů...